04.11.2012 22:38
To jsem se zas jednou díval na satelitní snímky a hned sem dostal vidinu krásně probajkovaný soboty, ale netušil jsem, že až takový. No nic, nebudu předbíhat. V pátek večer projíždim mapy a zjišťuju, kudy bych se nejlíp dostal na Malý a Velký Blaník, hned to mám. Po vyklikání v mapě jsem na chvilku zkoprněl, hned jak jsem se oklepal, tak se říkám:,,100km a 2300 výškových metrů, proč ne, záruka hodně slušnýho bikování!“
V sobotu ráno vstávám po osmé hodině (normálně by mě ještě nikdo nedostal z postele, ale nemohl jsem dospat). Dávám si normální snídani, nebudu to nijak hrotit, říkám si. Před půl desátou hodinou si dávám banán se šlehačkou, ať mám síl na rozdávání. A kolem třičtvtě na deset zavírám branku od domova a vyrážím směr Záluží u Tábora. Jedu jako vždy hřbitov, kolem hasičů, přes Měšickej statek a sem v Záluží.Tady už aspoň trochu začíná příroda. Tábor nechávám za zády a řidítka stáčím na modrou turistickou značku, která mě po polňačkách a lesňačkách dovede až na Polanku, jedno z nejvyšších míst okolo Tábora. Výhled nic moc, všude stromy, ale něco se mi přece jen podařilo ulovit.
Po zírání do rozcestníku už pádím po žluté značce, která mě dovede až do Radvánova. Začíná singlík na druhou stranu lesa. Z lesa vylétnu na pole, kde mají setkání myslivci (měli i zbraně, tak sem kopnul do pedálů…) Vjíždím na silnici a pokračuji po ní až před Radvánov, tam opět vyjíždím po polňačce na kopec. kde se mi naskýtá krásný výhled na údolí. Do Radvánova mě dovede adrenalinový sjezd na mokré trávě a vyhodí mně na návsi. Odtud už na mně čeká krátké stoupání po modré a následný sjezd až do Mladé Vožice, stojí za tu námahu.
Na Vožickém náměstí ujídám potravní zásoby, kterými jsem se vybavil. Teď mě čeká jízda kolem kostela po červené. V kopci je tu zařízlý krásný singl, který mně vyvede za město. A jak už to tak bývá, když to jde dolu, musí to jít i nahoru, kopec k hradu Šelmberk stojí za to. Následný sjezd je mi pak odměnou dostačující. U Šelmberského mlýna právě probíhá výlov rybníka, no nebudeme rušit a pokračujeme po lesních singlech, které vedou nahoru i dolu, doprava i doleva až do Kamberka.
Teď už jsem jen pár kilometrů od Blaníku, nasazuji tedy ostré tempo, ať jsem tam co nejdřív. Okolo jedné hodiny stojím na Malém Blaníku (564 m.n.m) a vychutnávám si svačinu uprostřed zříceniny středověkého hrádku.
Když jídlo v žaludku ustane, sahám po objímce sedlovky a říkám se, kdy už si konečně koupím ten teleskop. Sjezd dolů je po mokrých kamenech a kořenech, které se mi schovávají v záplavě listí. Sjezd to byl krásný, udělám pár šlápnutí po lesní cestě a stojím na parkovišti pod Velkým Blaníkem, cesta nahoru je asi 5km vedle, já to beru přímo. Když není lístí, dá se celý kopec vyjet, já volím úspornější cestu pěšky. Nahoře jsem kolem půl třetí, protože jsem se cestou nahoru zdržel průzkumem a hledáním cestičky pod listím.
Dávám si oběd a vyrážím dolů.
Cestou dolů pozoruji, že už to není jako roky předtím, kdy lidé nadávali, co sem jezdím. Teď jen říkají, to jste dobrej, že tudy jedete. To musí bej dobrý jet dolu. Taky že to byl dobrej pojezd, kameny, vyhejbání kládám, kořeny,... . Když jsem dole, dávám se do řeči s místním myslivcem, který říká, jak tu před týdnem byl sníh a přeje mi šťastnou cestu. Po silničním přesunu přes Louňovice pod Blaníkem do Zvěstova se nic zvláštního nedělo. Jen kopečky nahoru a dolu. Ubýbám z červené na modrou, která mně po krásném singlu dovede až do Janova, kde hledám náznak červené barvy na stromech, které by mě měly dovést pod kopec Šišovka. Odtud se pouštím po červené přes Votice, vesničku Ameriku a Mysletice do Oldřichovce. Tato červená značka mě dovede až do Tábora. V Miličíně fotím nějaké výhledy, za Sudoměřicemi taktéž.
Z Chotovin mě čeká můj oblíbený trail kolem potoka, který znám skoro nazpaměť. To se od Stoklasné Lhoty hodí, protože světla ubývá a mně zachraňuje jen svit mého mobilu, byly to krušné chvilky. Okolo půl šesté se vynořuji na chodníku za svitu lamp. Ty mě dovedou až do Sezimáku. Domů přijíždím za tmy.
Na tenhle výlet budu určitě ještě dlouho vzpomínat. Byla to pěkná rozlučka s mým GT Avalanchem. Více foto ve Fotogalerii
Mapa:
